Diagnózy a témata

Štítná žláza

Štítná žláza je endokrinní orgán, který se nachází ve spodní oblasti krku před průdušnicí.

Proč je tento orgán důležitý pro fungování našeho těla?

Štítná žláza produkuje hormony tyroxin (T4), trijodtyronin (T3) a kalcitonin, jejichž tvorbu řídí hypofýza. Tyto hormony řídí celou řadu metabolických procesů……

Jak vyšetřujeme štítnou žlázu?

Vyšetříme ji pohmatem a ultrazvukovým vyšetřením a dále odebráním krevních testů a anamnézy. Před samotným vyšetřením se k nám dostavíte na ráno mezi 7 a 8 hodinou na odběr krve, čekací doba v čekárně běžně činí několik minut nanejvýš nižší desítky minut, samotný odběr je hotový za minutu. Jeden až dva týdny poté jste objednáni na vyšetření, kde si prověříme anamnézu, žlázu prohmatáme a provedeme ultrazvukové vyšetření.
Důležitá poznámka:
Těhotné ženy vyšetřujeme přednostně. Pokud si myslíte, že byste mohla být těhotná, sdělte nám to prosím při objednávání.

Jak zjistím, že mám nemocnou štítnou žlázu?

Nejčastěji na tuto situaci upozorní praktický lékař, proto je důležité nezanedbávat preventivní prohlídky. Další příznaky, které můžete sami vypozorovat se liší podle typu onemocnění:

Pocit „knedlíku“ v krku
Přibírání na váze nebo potíže s hubnutím i při kalorickém deficitu, nebo naopak nadměrné hubnutí a potíže s přibíráním
Nadměrná únava
Štítná žláza je zvětšená a toto zvětšení je viditelné jako oboustranné rozšíření krku
Mohou se projevovat psychické potíže – úzkosti, deprese
Jak se léčí onemocnění štítné žlázy?

Léčba se odvíjí od anamnézy, typu a pokročilosti poruchy…..

Jaké diagnózy se nejčastěji pojí s onemocněním štítné žlázy?
Graves-Basedova choroba
Uzly na štítné žláze
Nádory
Název diagnózyPříčinaLéčba
Hashimotova tyreoitidaautoimunitní reakce organismu – nízká tvorba hormonůNáhrada chybějících hormonů
Gravesova-Basedowova nemocautoimunitní reakce organismu – nadměrná tvorba hormonůSpecifická – zahrnuje léky a chirurgické řešení
Struma
Uzly na štítné žláze
Nádory
Tyreotoxikóza
Věděli jste že…

Štítná žláza produkuje tyroxin (T4) 100 ug denně a trijodtyronin (T3) 10 ug denně. Tyroxin je převážně prohormon, který se ve tkáních přeměňuje na biologicky aktivní trijodtyronin. Každá buňka si pomocí dejodáz (enzymů ) reguluje, kolik aktivního trijodtyroninu si z tyroxinu vytvoří. Tím si buňka sama přizpůsobuje rychlost svého svého metabolismu a spotřebu energie. To je také důvod, proč při snížené funkci št žl podáváme syntetický tyroxin (levotyroxin). Dáváme organismu přirozený prekurzor, ze kterého si jednotlivé tkáně mohou podle své potřeby vytvářet aktivní hormon.
Jinými slovy – neléčíme aktivním hormonem (T3) všechny buňky stejně, ale dodáváme jim látku (T4,) ze které s každá buňka vytvoří právě tolik aktivního hormonu (T3,) kolik potřebuje.

Hormonální poruchy žen

Přejít nahoru